Postav dům, zasaď strom, zploď syna

Postav dům, zasaď strom, zploď syna

postav dům, zasaď strom, zploď syna

Tato věta je známá již z dob krále Šalamouna. Co když to ale nemusí být chápáno jen tak úplně doslovně? Postav dům, zasaď strom, zploď syna. Představa, že dokážu postavit dům, že jsem nadšený zahradník nebo o hodném a poslušném synkovi je dost mlživá. Ale, co když nejsem tak dobrý stavitel a můj dům se složí při první bouřce? Co když, jako zahradník se nikdy neuživím, protože vše, co jsem dal do země, uschlo? A nakonec, co když můj syn nebude, budu mít dcerku a s jejím příchodem do puberty, zešílím? A je to platné i s dcerou nebo to musí být bezpodmínečně syn? Úvahy, „Co když …“, si jistě domyslí každý nějaké vlastní.

A právě to, „Co když…“, nám dává šanci zamyslet se nad tím i trochu jinak. Co když to nemusí být zrovna žádná budova, ani klasický strom plný ovoce a ani syn, ve smyslu rodinného potomka? Představte si, že to, co je nazváno domem, stromem i synem může být tak velká věc. Tak obrovský nápad, který bude mít pevnou stabilitu i štít. Rozvětví se jeho členství a vdechnete tak život vzniklému systému, který vás bezpečně zajistí do budoucna. Tak, jako naše děti zajišťují naše spokojené stáří.

Nevěříte?

Věta: „To, co jste teď vy, byli jsme i my a to, co jsme teď my, budete i vy.”, neplatí jen na hřbitově, ale i v životě. Protože je jisté, že to, co děláme a co říkáme, je zpravidla minimálně o 50% překonáno další generací. Takže je důležité dát si pozor na svou řeč i konání pro vnímání ostatních, aby se to neotočilo v budoucnu proti nám samotným v ještě větším měřítku.

Nabudilo to vaší mysl a snažíte se dobrat odpovědi na otázku, co má tedy větší smysl pro zbytek života a jakým způsobem ho chcete dál prožít? Jen malá poznámka pro posměváčky. Létání v oblacích už jsme (my lidi), také zvládli. Ale každá příprava se děje na pevné zemi, abychom nehavarovali. To můžete brát i jako metaforu pro všechny své (ne)uskutečněné plány a sny. Nechcete-li létat, možná jen posmutně kouknete nahoru, ale to ostatní předáte jiným, kteří z toho dokážou vytěžit maximum pro sebe. Ale zase díky vám. Každý má jiný názor na vzdělání.

Na závěr uvádím jednu moudrost: „Vše, čeho kdy bylo dosaženo, je výtvorem osamělého šílence s posláním.” Například první žárovka byla také šílenost, dokud se nevychytaly všechny mouchy a nestala se běžnou, až nutnou potřebou, kdekoliv kolem nás.

Jaký druh bolesti je přijatelnější:
  1. bolest celého těla, v důsledku celoživotního pracovního vytížení a ohýbání hřbetu
  2. bolest hlavy při zvýšené aktivitě jejího „operačního systému“ k nalezení potřebného řešení pro vlastní budoucnost

Jaké je to vaše poslání? Být vždy jen po ruce, a nebo dokázat a ukázat svůj jedinečný talent? Když se dosáhne takové úrovně, tak je mnohem méně starostí se stavbou domu, strom také vidíme lépe kvést a plodit a naše děti přicházejí pak na tento svět mnohem radostněji. Jak bezpečné je dávat jiným dostatečný prostor k trvalé těžbě z vašeho úsilí?


Někomu stačí najít si práci, zatímco jiný hledá způsoby, jak vydělávat. Ačkoliv se to zdá být stejné, není to totéž. Určete, co stačí vám.

⏴-⏵

Navštivte BLOG, kde najdete další motivační články.

Líbil se vám článek? Sdílejte ho na sociálních sítích se svými přáteli a napište něco zde.