Jmenuji se Bohuslav Kubeš
Život nám přihrává děje, které nás mají někam nasměrovat. Mě přihrál takový děj, že jsem měl program na několik let nad čím přemýšlet.
Jako klečení v koutě na hrachu je trestem práce jako robot. Který nemá čas myslet na odpočinek a regeneraci. V tom případě je nejvyšší čas se zastavit. Nebo tě zastaví až zhuntované tělo (v nejnevhodnější dobu).
Klíčem k uvědomění si a uchopení svého talentu, daru jsou naše vnitřní odpovědi. To dává schopnost prohlédnout skrz problém, pro který hledáme řešení. Když uvažuješ o podnikání, potřebuješ mít takový trumf, který přepíše děj. Více v e-booku. Ulov si ho dřív, než budeš jinými uloven/a ty.
(12+38):10+(90+52-3)=156 / (12+38):10+(??+??-3)=156
Akademické vzdělání dokáže vypočítat bez chyby vzorec o několika neznámých. Ale vzorec, kterým je sám život každého z nás, je bez indicií slepou mapou. V případě, že znáte jen pár údajů, ale nevíte, proč to musí být zrovna takhle, když vám to vychází jinak.
Osobní zlatá žíla je často tak hluboko, pod nánosy událostí v životě, že člověk zapomene, že nějakou taky má. A když se to nenechá zavalit dalším nánosem zážitků, které zadupávají osobnost, správné otázky jsou jako kopnutí do hledaného. Více najdete v e-booku.
- Než přijde otázka, co po mateřské.
- Když neberou ohled na limity lidí.
- Dokud touha ví, jakou cenu si chrání.
Přátelské odkazy
