Jmenuji se Bohuslav Kubeš

Jsem kouč. Vše má svou cenu, za kterou se platí těmi hlavními veličinami, jako je dřina, čas a peníze.
Lidi se často ptají, proč musí pracovat tolik let a jsou jako v začarovaném kruhu. Můžete mít pocit, že víte všechno, co potřebujete. Ale když se život zasekne na jednom bodě a opakuje se dokola, něco je jinak.
Hledáte způsob, jak si zlepšit život? Smět pracovat méně za vyšší plat. Je něco, co má vyšší cenu, než je, dnes už doživotní, práce „na panském“.
Nedovolte vašemu zaměstnavateli snižovat cenu vaší důstojnosti a kvalitu té hodnoty uzamčené pravidly jiných.
Nemohu si to dovolit. Znám tu větu taky. Nevěděl jsem. Měl jsem jen jednu informaci. Jsem ten na práci. Proč ten druhý není?
„O to se ty nestarej!“ Ale pak přišel zlom. Nejdřív beznaděj, ale pak se pozvolna vynořovaly klíče ke dveřím, které se dřív neotevíraly. Odemykal jsem je sám, pro sebe. Mít otevřené dveře znamená, mít volný vstup k rozhlížení se, poznávání, zkoušení a osvojování si.
Někdy se nutný kopanec, jindy zvědavost nebo nadšení. Lepší jsou ty druhé. Věřte mi. Ale chce to zvednout tu rukavici a neházet ručník do ringu. Zajímavá a důležitá otázka zní: „Chcete být milionáře nebo milionářem?“ Víc snad není třeba dodávat.
Splňujete některé z bodů?
- Než přijde otázka, co dál po mateřské.
- Než se ozve stáří a výkon žádá rekordy.
- Co skutečně znamená, pracovat víc?
- Chcete víc, než dostával práci?
- Co způsobí, mít víc peněz i času?
- Jak nahradit dřinu pracovním pohodlím?
- Kdo jsem já a jakou mám skutečnou cenu?
- Kolik je dost a co sobě dovolím?
- Najdu ty správné odpovědi na úspěch?
- Je skutečně skromnost ctností??
- Dává mi zaměstnání smysl a co chci mít?
- Musím se smířit s tím, co teď jsem a dělám?
Přihlaste se podle své volby odesláním formuláře.